Skokanský či padací?

Menší úprava vchodu na zahrádku. 

Už zaseeee.
Ani jsem si nějak nevšimla toho necelého roku, který kolem mě tak nějak prosvištěl a už zase budu za nedlouho sklízet rybíz. V lednici mám ještě 4 skleničky z loňska... (mimochodem - už asi vím, co budu mazat zítra k snídani na chleba). A to ani nemluvím o sáčcích v mrazáku - do koláčů. Jééééé, nechci vidět zase tu zaprskanou kuchyň :-))
Zato meruňka se letos zase nijak nepochlapila. Loni to byla taky bída s nouzí.

Jaro v zahradě.

Jsem asi takový jarní typ člověka. Nepotřebuju zimu ani velká vedra. Jaro je tak akorát. Sluníčko láká rostlinky vykouknout ze záhonků ven, rozbaluje lístečky a květy...
Téměř denně pozoruju stromy na zahradě, jak se rychle mění, jak se den ode dne víc a víc osypávají květy a zelenými lístky.
Krásný pohled se mi naskytl jednoho jarního dne (pár dní zpět), kdy si Standa vzal Oliverka v náručí ven pod právě rozkvetlou meruňku. Oliver se natáhl na větvičku a ta mu v zápětí vyklouzla z ručky a rozechvěla květy. A najednou se plno okvětních lístečků sneslo těm dvěma na hlavu. To bylo moc hezké.

Poprvé na zahrádce.
Krásné slunečné jarní počasí nás vylákalo ven. Ukázala jsem Oliverkovi zahrádku a kytičky, pojezdila s ním hrbolatý terén (prý jak se sekačkou he he) a pak usnul. Ale byl to takový lehký spánek. Probudilo ho kdejaké cvrlikání ptáčků. No jo, nezvyk. Ale to brzo napravíme.

Tváří v tvář
Původně jsem chtěla nafotit více květů, ale už jich na zahrádce moc není. Zato plevel bych mohla fotit na tisíce snímků... Roste si jak naschvál.
Dneska jsme upravovali kousek zahrádky, ale Standa s dílem není ještě tak úplně spokojen, takže fotku zatím nedávám.

Něžný to květ:

Miluju tyhle maličký skalničky:

Prvomájový.
Po obědě procházka do Podzámky (hledání rozkvetlého stromu), no a pak - pár chvil na zahrádce.

Den 143.

Za sněhovou barikádou
Dneska jsme byli nakoupit další věci do akvárka. Přikoupili jsme skaláry, další písek a rostlinky. Standa se teď pořád dívá do akvárka a já začínám skutečně žárlit, protože ty rybičky mají skoro všechnu jeho pozornost. :-) Ne, nestěžuju si. :-)
Jak jsme se vrátili domů, tak jsem ještě vyběhla na dvůr s foťákem a nacvakala pár sněhových. Tahle mě fakt zaujala:

Den 74.

Trochu podzimu.
Tyhle barvy podzimu se mi moc líbí.

Naše nová společně udělaná lavička:

Den 16.

Zelená je tráva...
Dnešní odpoledne bylo ve znamení práce na zahrádce. Pleli jsme plevel na skalce. Asi nejvíc by tento den vystihovala věta (asi tak po půl hodině práce): "Už vidím kameny" :-)))) No tož tak nějak...

Tohle se jmenuje zebrinus (nebo tak nějak). Nejdřív se nám potvůrka nechtěla ujmout, ale pak si to rozmyslela a rozrostla se hezky.

Den 350.

Třasořitka.
Nevím, jestli se tenhle hmyz takhle opravdu jmenuje, ale vím, že tomu tak vždycky říkávala moje babička. :-)

Vždycky, když večer končíme s podlahou, uklidím, osprchujeme se a povečeříme, tak už nějak není nálada ani inspirace na fotky. Šla jsem se tada projít po zahrádce a lovila jsem.

Den 347.

Meruňky - mňam.
Takhle máme obsypanou meruňku (ty červený flíčky). Už jsem dneska měla z první sklizně. Mňam mňam.

Den 343.

S foťákem po zahradě
Jedna velice zajímavá růže: (he he ta se mi povedla - když já si tak ráda hraju...)

Ležmo v trávě:

Meruňka:

Za pár dní se už můžou sklízet...

Den 331.

Rybízová úroda
No není to moc vidět (já tu misko skoro celou zakrývám), ale ta miska je fakt hluboká, takže toho rybízu je fakt požehnaně. A to je jen ze 3 maličkých keříků. Teda byli obsypaný solidně.
Chtěla jsem ze sebe udělat rybízovou královnu, takže malý pokus s rybízovýma naušnicema:

Ono se to nezdá, ale byly dost těžké, takže mě po chviličce začaly pěkně bolet uši.

Den 324.

Ze zahrádky.

Den 254.

Nemůžu se nabažit
To sluníčko mi dodává tolik energie. Mám takovou radost ze života a tak... ze všeho kolem. Dneska ráno jsem si byla po té dlouhé zimě poprvé zaběhat. Až jsem byla překvapená, jak skvěle jsem se cítila.
Tyhlety lístečky jsem fotila ve čtvrtek - byl to ještě takovej zakuklenec. A dneska už jsou celý venku. Vypadají krásně sametově.

A tu je jedno pavoučisko v květu kytičky.

Den 252.

Miluju jaro a slunce
Když je tak hezky, tak se mi krásně fotí. Díky světlu se mi daří i krásné fotky. Dneska odpoledne zase na zahrádce:

Ten čmelák je božííí.

Fotek je dneska víc, protože jsem nevěděla, kterou vybrat.

Den 247.

Jedna probuzená po zimním spánku
Odpoledne bylo ve znamení práce na zahrádce. Čistila jsem záhonky od spadaných listů a vytrhávala plevelisko. Neunikla mi jedna probuzená beruška na keříku růží. Pořád mi utíkala potvůrka. Vůbec se nechtěla fotit.

No a tady se mi povedl jeden květ tulipánku.

No jinak, dnes večer naši republiku navštívil americký prezident. Takže celá Praha byla vzhůru nohama. My jsme to v pohodičce pozorovali v telce, s kafíčkem v ruce a bylo nám taky fajn.

Den 226.

Hezký den.
Svítilo sluníčko, v zahradě to hýří barvičkama. Jaro už přichází. Sice má velmi nejistý krok, ale už se blíží.
Odpoledne jsme byli nakupovat do Zlína. No to zas byla útrata...

Den 210.

Našla jsem jaro!!!
Chodila jsem dneska po zahradě na hledala první známky jara. No našla jsem tyhle rozpučený větvičky... Staňa sice tvrdí, že takový byly i v prosinci, ale já mu nevěřím. Beztak kecá :-)

Den 157.

Zase ten sníh.
Ne, dneska jsem se už u okna nerozplývala. Něco v duši mě varovalo, že bych měla brzdit svůj smysl pro romantiku. Cesta po chodníkách byla už více solená, tudíž bezpečnější. Na fotce je kousek zahradní lavičky. Foceno mobilem.