Helen´s blog

2012-01-06T23:46:00.001+01:00

Krok za krokem
Tak už je to tady. Chodíme. Už asi týden, ale den ode dne to zdokonaluje. Na jednu stranu se děsím, co mě čeká. Na druhou stranu je super se dívat, jak za mnou všude chodí. Dneska jsem ho postavila v koupelně ke dveřím, tak ať na něj vidím, zatímco jsem si umývala ruce a on se prostě otočil a přišel za mnou. S takovým tím rošťáckým výrazem v tváři a radostí, že si může sám dojít kam zrovna potřebuje. :-) Úžasné.

2012-01-05T23:36:00.000+01:00

Vánoce
Tak tohle je jediná fotka Oliverka, která:
- není rozmazaná
- nezachycuje pouze jeho malé pozadí
- nebrečí na ní
- nebo mi nestrká obličej přímo před objektiv.

Ufff. Letos to bylo trochu o nervy. Jsem tak trochu zklamaná z absolutního nezájmu Oliverka o stromeček, dárečky a tak vůbec...
Poučení pro příště: Na nic se dopředu netěšit, a už vůbec ne si něco romanticky představovat.

2011-12-23T21:18:00.001+01:00

PF 2012

Všem, kdo čas od času zabloudí na můj blog, přejeme krásné svátky. Hlavně lásku, štěstí a zdraví.

2011-12-23T21:16:00.001+01:00

Připraveni
Tak my máme hotovo... Vánoce můžou přijít.
Zítra akorát nazdobíme stromeček.

2011-12-14T12:30:00.002+01:00

Špetka Vánoc
Konečně to u nás začíná vypadat trochu vánočně. S mamkou už třetí den pečeme cukroví (foto později) a já jsem si dnes dopoledne konečně našla čas umýt okna a vyzdobit je vločkami, sněhuláky a andělíčky.

K mé smůle začalo asi za hodinu pršet, takže obraz zářivě lesklých okeních tabulí vydržel jen chvíli.

2011-11-26T11:44:00.001+01:00

Blíží se nám Vánoce...

...tak co jiného můžu dělat, než popustit uzdu své kreativitě. :-) Zjistila jsem, že hotový adventní věnec vyjde levněji, než koupit materiál a udělat si ho sama. Ale na druhou stranu, takovej v obchodě nikde nenajdete. A vo tom to je. :-)

2011-11-11T22:06:00.001+01:00

Tak trochu se pochlubím,

co jsem navařila Oliverkovi i sobě včera na oběd. Sobě jsem si samozřejmě maso nekrájela na tak malé kousíčky :-), ale jinak jsme měli jídlo stejné. Je to naše první společné. :-)

Já vím, je to blbost to sem dávat, ale když mě se to tak líbilo...

2011-11-02T10:30:00.001+01:00

Dvanáct
Den po dni, měsíc po měsíci.... pozoruji toho našeho malého cvrčka a vidím na fotkách, jak se nám mění před očima. Jak se den ode dne zdokonaluje a umí toho pořád víc a víc. Každý den mě něčím rozesměje. Moc dobře ví, jak si mě získat. :-) A taky že získá. Vždycky podlehnu tomu jeho neodolatelnému úsměvu a šibalským očím.
Dnes na mě padá tak trochu (trochu víc) nostalgie. Přemýšlím a vzpomínám, co jsem zrovna dělala a jak jsem prožívala tuhle hodinu, tuhle minutu přesně před rokem. Pravidelně koukám na hodiny a sleduji, kdy už bude ten čas... 13.48 hodin.
Zamačkávám slzu a jdu se mazlit s tím naším jednoročákem.:-)

2011-10-31T22:40:00.000+01:00

Jak se "rodí" želva
Vyložíme mísu potravinářskou fólií

Uvaříme pudinky, já použila vanilkový a karamelový. Do každého zašleháme kousek másla - od oka (tenhle výraz miluju :-)) - já jsem to nevážila.

Piškotovou roládu si nakrájíme na kolečka a roládou vyskládáme mísu.

Pomažeme Pribináčkem nebo podobnou mňamkou.

Vyskládáme piškotama.

Zalijeme první pudinkovou hmotou, vyskládáme opět piškoty a zalijeme druhou pudinkovou hmotou. Nakonec ukončíme piškotama, já použila na spod cukrářské.

Necháme v lednici ztuhnout, no a na druhý den můžeme opatrně vyklopit a dozdobit.

Takhle mňamka vypadá po rozkrojení. Jak je na první pohled vidět, vanilkový pudink není ani vidět, protože jednu misku mi Standa sež... teda snědl. :-)

No a takhle se v dortíku rochnil oslavenec. :-)

Všechno nejlepší moje zlatíčko.

2011-10-25T20:40:00.001+02:00

Zájezd do Osvětimi

Zcela neplánovaně (no možná to tak bylo i lepší) se mi naskytla možnost jet na zájezd do Osvětimi.No musím říct, že jsem plná dojmů a zážitků, ale znova to absolvovat už nemusím. Pohled na ty zvětěšené fotografie zubožených žen, mužů a co hlavně - dětí... Síla. Opravdu smutné téma, ale něco mi to dalo a i když člověk pořád nadává na politiku, práci a jiné, jsem ráda, že žiju v dnešní době.

Vstupní brána:

Jedna z mnoha křižovatek:

Kousííček ostnatého plotu:

Důkaz, že jsem zde opravdu byla:

2. část: Osvětim-Březinka:

2011-10-15T14:38:00.000+02:00

Labužník
A já se pak můžu divit, proč má to dítě neustále hlad... :-)

2011-10-01T10:04:00.001+02:00

Večerní lampionová prohlídka - Zoo Zlín Lešná

Po dvou letech zase super procházka večerní Zoo.

Tři krasavci:

Lenochod dvouprstý (on měl fakt jenom dva prsty a takhle hlavou dolů se na nás díval):

Slon africký:
Jsou velcí, ale svým způsobem takoví roztomilí. Podívejte se na jeho ucho. Při troše fantazie připomíná africký kontinent. Dobrý co?

Super byli i tučňáci, ale ty jsem bohužel nevyfotila. U některých expozic (tučňáci, lachtani, gorily, žirafy, sloni) byli pracovníci zoo a povídali o daných zvířátkách. Moc hezky se to poslouchá a vždycky je tam i nějaká zajímavost nebo perlička. :-)

2011-09-20T23:05:00.000+02:00

Plumlov
Opět hezký víkend, který se musel nějak vhodně využít, takže jsme hodili kola do auta a vyjeli si na Plumlov. Nejdřív jsme si šli prohlídnout zámek a teprve potom vytáhli kola, nasadili helmy a tradááá.

Známé vtípky (ten poslední řádek je fakt dobrej):

Než jsme dojeli k hospůdce, kde jsme si dávali oběd, nějakou dobu to trvalo. No a neměli jsme sebou žádné jídlo, jen vodu, takže už jsem byla hlady protivná a moc dobře se mi nejelo. Ale jenom co jsme se napápli, tak jsem měla energie, že bych mohla skály lámat. :-)

Na vypuštěnou přehradu jsem se ale nejela podívat, jel jenom Standa. Já jsem si raději sedla na lavičku na náměstíčku a pozorovala jak místní policie zastavuje náhodně jedoucí auta a dává jim "dýchnout". :-)

Hezký výlet.

2011-09-11T12:08:00.000+02:00

Výlet
Slibovaný poslední hezký víkend před ochlazením jsme se rozhodli využít výletem na Slovensko na Malou Fatru.Přesněji na Vrátnou dolinu. Nahoru od parkoviště na Snilovské sedlo jsme se vyvezli lanovkou...

A odtud už pěkně po svých do kopečků. První kopec - Velký Kriváň. Nahoře neskutečně fučel vítr a chvílema jsem měla co dělat, abych to ustála.

Pak zpátky dolů do výchozího bodu Snilovské sedlo a vydali jsme se na druhou stranu, po hřebenech. Chleb, Hromové, Poluďnový Grůň. Vyšlo nám takové mlhavé zamračené počasí, což nám ale moc nevadilo, protože bylo naprosto úžasné procházet mraky. Normálně jsem jednu chvíli měla pocit, že cítím vůni mraků. Ano, je to zvláštní, ale i mraky voní. :-) Opravdu super. Na dalších 2 fotkách je vidět, jak hřeben tvoří jakousi hráz mrakům (mlze).

Ohlédnutí vzad:

A pak dolůůůůůů po prudkým kopci. Ze začátku docela dobrý, ale pak už byl sestup tak namáhavý na stehna a kolena, že jsem chvilkama zkoušela i válet sudy, jestli to nebude lepší. :-) No moc ne, tak jsem to zas musela poctivě sejít po svých. Vrátili jsme se k autu, popojeli jsme si k parkovišti dál a vydali jsme se ještě na Jánošíkovy Diery. Na tomhle žebříku mi to klouzalo a já měla rozklepaný nohy jak ratlík:

2011-09-02T23:26:00.000+02:00

Sám
To je super. Oli se už sám obslouží s pitím a já už můžu aspoň trochu šetřit svoje bolavý záda.:-) Je to úžasné, jak se mi před očima mění a umí toho pořád víc a víc.
Někdy ho prostě jen tak pozoruju (a to i docela dlouho a moc ráda) a nestačím se divit, jak je chytrej. Chtěla bych vidět do té jeho hlavičky, jak mu to tam všechno zapadá do sebe, jak přichází na nové věci.
No, někdy to není žádná sranda. Třeba když zjistil, jak bleskurychle stoupnout v jídelní židličce a zároveň se ke mě otočit zády. Když jsem ho tak dneska viděla, málem se mi zastavil krevní oběh. :-o

2011-09-01T20:59:00.002+02:00

Návštěva
Včera jsme měli návštěvu. Hezky jsme pokecali, popili dobré vínko... Prostě fajn večer. Teta Oliverka tak unavila (pořád chtěl skákat), že spinkal hezky celou noc. :-)))

Dneska jsme byli nakupovat v Brně. Opět rychlovka typu hrk sem, hrk tam a doma zjišťujem, co jsme ještě zapomněli. Chlapi totiž stráááášně neradi nakupují.
No, začala jsem už nakupovat pro Olíka dárečky k svátku a k narozeninám. Jééé a za chvilku už i k Vánocům jak tak počítám. :-) Toto letííí.

2011-08-20T22:17:00.003+02:00

Cyklovýlet
Lipník n. Bečvou - Hranice - Teplice n. Bečvou a zpět.
Po předchozích 2 vyjížďkách na kole v krátkém časovém úseku jsem byla celkem bolavá na sedacích kostech (jak hezky řečeno... :-) ), nasadila jsem tedy cyklistické kalhoty a musím říct, že to bylo o dost lepší. Takže už jsem si i užívala okolní krajinu.

Cesta zpátky byla ale trochu vzrušující. Zničeho nic se mi začalo ztěžka šlapat a následně se i přidal divný zvuk. No jo, kolo úplně vyfouklé. Asi jsem někde píchla. No ale před námi ještě dost kilometrů a kolem zrovna jak na potvoru neletěla žádná helikoptéra, kterou bysme si stopli, takže jsme to museli odjet. Standa mi dal svoje kolo a on to odjel na tom mém. Ale kupodivu ho celou cestu humor neopouštěl a cestou jsme se i nasmáli. :-)
Už se dívám na netu po nějakém novém kole. Takže příští fotka bude možná kolo.

2011-08-19T22:08:00.000+02:00

Zase grilování za deště.
Tento rok už je to potřetí, kdy jsme grilovali a do toho nám pršelo. No nevadí, měli jsme se kde schovat a masíčko bylo super. Pěkně jsme pak ze zastřešené terasy pozorovali duhu na obloze.

Mňamy... Ještěže jsem vyfotila svůj dáreček od ségry ještě nerozbalený, protože nějak to z toho kornoutku samo mizí nebo co... :-)

2011-07-28T13:23:00.000+02:00

Dovolená na Pálavě
Bylo to tak nějak narychlo, ale nějaké ubytování jsme ještě sehnali.
Pálava je kráááásný kraj s lahodným vínem a krásnou přírodou.
Tady jsme krmili před výstupem na Kozí hrádek:

Rozhled z Kozího hrádku:

Svatý kopeček v Mikulově:

Vápencový lom u Sv. kopečku

2011-07-17T12:35:00.001+02:00

Asi bych měla začít fotit i něco jinýho než moje zavařovací pokusy. Poslední tři příspěvky jsou pořád o tom samým.

2011-07-16T12:31:00.001+02:00

2. dávka
Hmm, tak nakonec toho bylo víc, než jsem čekala. :-) Ještě mám od tety jablíčka ze zahrádky, takže ve finále budu myslím potřebovat víc prázdných skleniček...

2011-07-15T21:47:00.002+02:00

Zavařování v malém.
Včera jsem udělala pár přesnídávek z meruněk, tak doufám, že budou Olimu chutnat.
Ještě na stromě pár meruněk je, tak možná ještě nějaký přesnídávky budou.

No a dneska jsem si asi po sto letech udělala na oběd obyčejné špagety s kečupem, salámem a sýrem. Mňam to byla bašta. Trochu mě mrzí, že se tohle už v restauracích nevaří. Když jsem byla malá, tak si pamatuju, že jsme si je dávali s našima na dovolené. Ale teď už jsou jen samé milánské, boloňské...

2011-07-03T09:59:00.000+02:00

Do třetice
Již třetí rok po sobě se mi povedlo úspěšně "vypiplat" z domácích zdrojů rybízovou marmeládu.
Venku pršelo a nedalo se jít na procházku, tak jsem si řekla, že je ideální den na výrobu marmelády. Akorát to sbírání bobulek v dešti bylo mírně nepříjemné, jinak super. Jo ještě jsem neměla doma dost cukru, ale naštěstí jeli rodiče zrovna nakoupit, takže jim stačilo jen zavolat (díkybohu za mobily).
Při čištění od stopek mi musel Oliverek asistovat, ale zatím mu stačilo, že jsem mu dala plastovou misku na hraní.

No a výsledkem bylo 10 sklenic mňamky

2011-06-25T08:26:00.000+02:00

Sezóna grilování u nás začala
Sice dva pokusy už u nás proběhly, ale to jsem neměla po ruce foťák. Mňam mňam. To je žrádýlko. My jsme si na terásce pošmakovali na klobáskách a Oliverek se na nás chechtal z kočárku. Tomu říkám domácí pohodička. :-)

2011-06-18T20:04:00.002+02:00

Už zaseeee.
Ani jsem si nějak nevšimla toho necelého roku, který kolem mě tak nějak prosvištěl a už zase budu za nedlouho sklízet rybíz. V lednici mám ještě 4 skleničky z loňska... (mimochodem - už asi vím, co budu mazat zítra k snídani na chleba). A to ani nemluvím o sáčcích v mrazáku - do koláčů. Jééééé, nechci vidět zase tu zaprskanou kuchyň :-))
Zato meruňka se letos zase nijak nepochlapila. Loni to byla taky bída s nouzí.

2011-06-06T11:08:00.001+02:00

Rozplývání
Miluju Oliverkovy polohy při spánku. Často usne v takových krkolomných polohách, nad kterými zůstává rozum stát.
Dneska si například musel podepřít nožičky o tyčku v postýlce. :-)

2011-06-01T10:33:00.002+02:00

Co u nás nového?
Maminka uznala za vhodné zdravěji se stravovat a konečeně chodí pravidelně cvičit:

Oliverek si poslední dobou nejvíc odpočine na bříšku. I když ho položím už spícího na záda, stejně se otočí buď na bok nebo úplně na bříško. Zajímavý, já kdybych takhle spala celou noc, tak už ráno nevstanu.

No a taky celkem slušně putuje po celé postýlce. Každé ráno ho najdu v jiné části a v jiné pozici. Také mi už jednou odcestoval z dosahu desky monitoru dechu, takže se nám rozhoukala siréna.

2011-05-22T14:00:00.000+02:00

Víkend ve Velkých Karlovicích
Počasí nám víceméně přálo, tak jsme mohli v pátek po obědě naházet tašky do auta a vyrazit na víkend do přírody. Sebou jsme vzali i babičky a dědečka a společně jsme si to moc užili. Oliverek byl moc hodný a čerstvý vzduch mu očividně vyhovoval. :-)
Takové krásné ubytování jsme měli:

Oba večery jsme grilovali:

Doplňování "tekutin" na procházce (chápejte - bylo horko):

Náš nejmenší výletník:

2011-05-12T14:14:00.001+02:00

Zkouška bazénu "nasucho"
Zatím bez vody, ale až bude větší teplo, tak i voda bude. :-)

2011-05-02T23:00:00.001+02:00

Šest měsíců aneb půl roku.

Letí to šíleně rychle. Pořád dokola se dívám na ty fotky, když byl ještě malinký miminko. Když měl 3 kila i s dupačkama... :-) Teď? 8 kilo a už se teda vážně pronese...
Takže Oli, tohle je upečeno pro tebe:

Všechno nej nej nej k tvým polovičním narozeninám. Moc tě milujeme.

A ještě přidám fotku toho našeho lumpíka:

2011-04-29T08:22:00.001+02:00

Domácí - prostě od maminky.
Tak jsem si trošku vyhrála s jablíčkama a hruškama a udělala jsem Oliverkovi domácí přesnídávku. Tuhle kombinaci má moc rád. Sice s kupovaných, ale kvalitních. Až budou z naší zahrádky, tak to bude zas o něčem jiném. Šlo mi spíš o to, že vím, co tam dávám.
Domácí je prostě domácí.

2011-04-16T19:30:00.001+02:00

Jaro v zahradě.

Jsem asi takový jarní typ člověka. Nepotřebuju zimu ani velká vedra. Jaro je tak akorát. Sluníčko láká rostlinky vykouknout ze záhonků ven, rozbaluje lístečky a květy...
Téměř denně pozoruju stromy na zahradě, jak se rychle mění, jak se den ode dne víc a víc osypávají květy a zelenými lístky.
Krásný pohled se mi naskytl jednoho jarního dne (pár dní zpět), kdy si Standa vzal Oliverka v náručí ven pod právě rozkvetlou meruňku. Oliver se natáhl na větvičku a ta mu v zápětí vyklouzla z ručky a rozechvěla květy. A najednou se plno okvětních lístečků sneslo těm dvěma na hlavu. To bylo moc hezké.

2011-04-09T23:16:00.002+02:00

Televizní maniak.
No začíná teda brzo... Né že by bez televize plakal nebo si ji vyžadoval. Jen ho prostě zaujala při pasení koníků. Asi ho zaujala ta reklama na "zaručeně skvělý mop"...

Každý den, mě napadne nějaká k zamyšlení hodná myšlenka, ale než se večer dostanu k PC, tak ji stihnu zapomenout. Budu si muset na krk pověsit bloček s tužkou a zapisovat si své myšlenky, abych se pak večer nad nimi mohla v klidu zamyslet. :-)

2011-03-27T11:41:00.000+02:00

Ke kulatinám pro budoucí tchýni.
No ta čokoládová poleva mi sice trochu skapala po krajích, ale jinak dobrý. Jsem spokojená.

Průřez dortíkem:

2011-03-22T22:01:00.003+01:00

Vzdělání je základ...
Je potřeba vzdělávat se od malinka.

2011-03-14T13:19:00.001+01:00

Poprvé na zahrádce.
Krásné slunečné jarní počasí nás vylákalo ven. Ukázala jsem Oliverkovi zahrádku a kytičky, pojezdila s ním hrbolatý terén (prý jak se sekačkou he he) a pak usnul. Ale byl to takový lehký spánek. Probudilo ho kdejaké cvrlikání ptáčků. No jo, nezvyk. Ale to brzo napravíme.

2011-03-04T07:00:00.004+01:00

Dvě zázračné čárečky
Jo jo, dneska je to přesně rok, co jsem objevila na těhotenským testu dvě dálnice (to se tak říká). Pamatuju si tu směsici radosti a zároveň strachu abych to nezakřikla. Tu nedočkavost, až se s tím svěřím Standovi. Jak jsem spěchala domů a s přiblblým úsměvem na tváři mávala Staňovi testem před očima. Jooo joo, už je to rok. Ach ta nostalgie. Tehdy jsem miminku v bříšku začala říkat Bublinka. A už tehdy jsem si s ním povídala. Teď mi ten zázrak sedí-leží na klíně a povídá on mě. :-)

2011-03-03T21:30:00.002+01:00

Nechtěné puzzle
To je tak, když si roztrhám dopis, ve kterém je číslo, které ještě potřebuju. No ještě, že jsem ho nespálila, jak jsem měla původně v plánu.
(Jsem holka magor... na na na nana nanááá)

2011-03-02T13:18:00.002+01:00

4 měsíční sluníčko
Poctivě paseme koníky a hrajem si s hračkama. Řekla bych, že zatím nemá svou nejoblíbenější hračku. Střídáme hrkací špendlík, plyšovou kravičku z hrazdičky a plyšovou myšičku, hrocha z Ikei a kousátko. Už jsme zvládli i pobyt v nemocnici a doufám, že se tam už jen tak nedostanem. Moc se nám stýskalo po domově...

2011-02-06T19:36:00.002+01:00

Procházkou
Byl krásný nedělní den. Na procházku s kočárkem jako stvořený. Oliverek procházky na čerstvém vzduchu zbožňuje - vždycky krásně spinká. :-) Už se moc těším na jaro, až bude takhle krásně častěji.

2011-02-02T20:34:00.002+01:00

Odměna za miminko
Pořád jsem jen okukovala výlohy, ale nic konkrétního jsem si nevybrala. Až dnes jsme se prostě rozhodli, že prošmejdíme zlatnictví ve městě.
Takže tahle krása je ještě Standův dárek pro mě za Oliverka:

2011-01-30T18:29:00.003+01:00

Zimní procházka v Podzámce

2011-01-29T11:09:00.000+01:00

Devítiminutovka.
Dneska jsem s Oliverkem pekla bábovku. On mi u toho povídal a já jsem si v klídku pracovala a ještě jsme u toho dělali blbinky. Tomu se říká rodinné pečení. :-)

2011-01-29T10:23:00.000+01:00

Kominíkem proti své vůli
Standa se ve čtvrtek rozhodl, že vymění skříňku rozvaděče:

Protože jsou dráty zároveň vedle komína, tak jsme chtěli komín trochu proštouchnout. Situace vypadala takto: Standa na půdě - prošťouchával komín a já dole čučela do té díry jestli uvidím ten drát, který tam strkal. Najednou PAF a všude černo. Teď mi to připomíná jeden můj zážitek s popáleninou (studený, studený.... AUUU). Tak nějak to totiž taky bylo - ještě ne, ještě ne.... AAAA, sakra (teda použila jsem jiný slovo). Jako nikdy bych nevěřila kam všude se ty saze můžou až dostat. Už dva dny chodíme s hadrem a mopem a utíráme a vytíráme a pořád dokola. Když jsem se na nás pak dívala do zrcadla, tak jsme fakt vypadali jako kominíci. Teda hlavně já, protože já jsem to schytala nejvíc. No tak se tu bavíme no...

2011-01-21T20:54:00.000+01:00

Ples
Byli jsme na plese OA, ale letos tu bylo nějak málo lidí. Přesto jsme nic nevyhráli v tombole. Asi máme štěstí v lásce. :-)
Na fotce se ségrou:

2011-01-15T20:42:00.001+01:00

Občánek Kroměříže
Vítání občánků bylo nádherné. Oliverek dostal knížku s říkadly a my rodiče pamětní list a blahopřání. No a já ještě tuto krásnou kytičku:

2011-01-14T19:10:00.000+01:00

A je vymalováno...

2011-01-11T18:59:00.001+01:00

Malujeme
Tentokrát je to ložnice. Barva bude zelená a bude i nový koberec.

2011-01-03T11:05:00.001+01:00

Celková bilance roku

No asi je každýmu jasné, co hlavně zmíním a co nejdůležitějšího mě v minulém roce potkalo. Ano, je to moje děťátko, které momentálně pěkně spinká v postýlce a nechá maminku blbnout si tady na blogu. Je to pro mě stále něco neuvěřitelného a neskutečný zázrak života. Poslední dobou se Oliver začíná více smát a to doširoka. Je to opravdu kouzelné a stačí jeden takovej krásnej úsměv a okamžitě je zapomenut ten předchozí pláč, moje bolest v zádech a únava. Zvláštní, krásné, kouzelné.
Změnil se mi život. Jsem unavená, ale šťastná a neměnila bych. Přibylo mi práce a starostí, ale jak jsem už zmínila výše, je to vykoupeno krásným úsměvem a pohledem na toho drobečka.
To období 9 měsíců bylo krásné. Skoro žádné neduhy jsem neměla a proto jsem si mohla užívat to rostoucí bříško. Ke konci už to sice bylo takové náročnější, ale zase mi bylo líto, že už nebudu hladit bříško a cítit ty kopance. :-) No vlastně Oliver mě kope pořád, ale do jiných částí těla. :-)
No takže sečteno podtrženo, tenhle rok mi nějak rychle utekl, ale byl pro mě naprosto mimořádný.

2010-12-27T09:49:00.006+01:00

Dárečky pro Oliverka

od maminky a taťky:

od babičky M.:

od tety a strejdy:

od babičky M.:

od babičky a dědečka K. :

Od druhé tety:

Zatím jsem mu je rozbalovala já, ale nemůžu se dočkat, až si je bude příští rok rozbalovat sám. :-)

2010-12-24T10:29:00.000+01:00

Vánoční den
Letos jsem dělala jenom dva druhy vlastního cukroví. Rafaelo kuličky a kokosovou roládku. Musím pochválit Oliverka, že byl moc hodný a nechal maminku pracovat. :-)

No a tady máme foto našeho rodinného vánočního stolu. Seděli jsme tu všichni včetně Oliverka. Krásně na nás během večeře koukal a všichni jsme si v klidu pochutnali.

Po večeři jsme si rozdali dárečky a Oliverek to tak trochu prospal, vzbudil se až u stromečku u babičky dole. :-)

2010-12-22T14:18:00.002+01:00

Šťastné a veselé přátelé
Ať jsou Vaše dny v tom novém roce naplněny láskou, radostí a štěstím.

2010-12-19T14:05:00.000+01:00

Zase o rok starší
A jako už loni, i letos jsem udělala malé pohoštění a BeBe střechu. Teda představte si ji ještě politou čokoládou (to jsem už nestihla zdokumentovat). Letošní narozeniny byly první maminkovské a já jsem si to náležitě užívala.
Tak mě napadá... jednou jsem si říkala, že bych chtěla mít dítě v 25 letech. Splnilo se, ale tak tak co? Ještě pár dní a už bych to prošvihla. :-))

2010-12-14T09:59:00.002+01:00

Konec jednoho šestinedělí.
Tak máme šest neděl za sebou - hip hip hurááá. Náročné to období. Hlavně ten začátek. Já bych ty hormony normálně zrušila a byl by klid. Jak pro maminku, tak pro dětátko. :-) No ne?
Dnes ráno jsem si s hrůzou uvědomila, jak ten čas letí a že už příští týden jsou Vánoce. Dopoledne jsme byli s Oliverem u paní doktorky v poradně (mimochodem 4070 gramů, 53 cm) a po cestě domů jsem si oblítala obchody a nakoupila dárky. Domů jsem přišla jak Ježíšek - obtěžkána taškama. Ještě pár drobností chybí, ale to už zvládnu.
Konečně jsem taky vyhrabala nějaké ty vánoční ozdoby, takže jsem pomalu začala zdobit vánočně i byt.

Mám ráda tento předvánoční čas. Hlavně ty chvíle, kdy něco doma dělám, třeba žehlím nebo vařím, poslouchám u toho rádio a hrají takové ty staré vánoční písničky. Třeba od Queen, Wham nebo Mariah Carey. Takové ty, které vás nikdy neomrzí a hrají se každý rok.

2010-12-11T17:52:00.004+01:00

Blízkost
Držím Tě v náručí,
dotýkáme se nos na nos,
cítím Tvůj dech...
Zavřu oči a nepohnu se - ani náhodou.

Ležím vedle tebe,
dívám se Ti do očí.
Ty šermuješ ručkama
a já párkrát dostanu pecku pěstičkou.
Usmívám se a neuhnu - ani náhodou.

2010-12-02T21:25:00.001+01:00

Už měsíc...
Toto ale letí. K prvním měsíčninám svého syna jsem upekla Krtkův dort. I když ho vůbec neochutná, tak přece jen - je to důvod k oslavě a na oslavu patří vždycky dort.

A tady je náš oslavenec:

2010-11-29T08:40:00.000+01:00

... pójedeme na saních.
Tak nám nasněžilo. Sněžilo večer a přes celou noc. Je to krása, když se člověk takhle podívá ráno z okna a všude bílo. Ukazovala jsem snížek i Oliverkovi, ale tomu to bylo zatím úplně jedno. :-)

2010-11-25T20:40:00.002+01:00

Zamilovaná
Miluju Tvoje očička, kterými se na mě díváš.
Miluju Tvoje ručky a malinké prstíky, kterými mě držíš a "hladíš" po tváři.
Miluju Tvoji pusinku, kterou máš věčně od mlíka.
Miluju Tvoje grimasy, kterými mě vždy rozesměješ.
Miluju Tvoje vrásky na čele, které se Ti dělají u každé grimasy.
Miluju Tvoje vlásky, to jemné chmýříčko, které skoro není ani vidět.
Prostě Tě miluju.

2010-11-23T10:35:00.003+01:00

Po třech týdnech...

Už se necítím tak nemotorná, můžu si v pohodě sednout, umím psát na klávesnici jednou rukou ( v druhé držím dítě), zvládnu toho přes den o něco víc a hlavně - hormony se trochu zklidnily. Teď už brečím jenom dojetím nad naším zlatíčkem a u romantických filmů.

Přece jen se mi podařilo ještě vyfotit kytičku od táty:

2010-11-12T08:44:00.002+01:00

Za syna, za vnuka
Tak tahle kytička je od Standy za krásného syna:

Minulý týden jsem ještě dostala velikou kytici od mého táty. Tu jsem si takhle ale nestihla vyfotit.

2010-11-09T13:09:00.002+01:00

Tak a už jsme o jednoho víc.
Dneska je to přesně týden, co se naše rodina rozrostla o jednoho maličkýho človíčka. Narodil se ve Zlíně 2.11.2010 v 13.48 hod., 2750 gramů a 48 cm.
Popis porodu tady veřejně dávat nebudu. Kdo bude chtít - řeknu (napíšu), protože je to taková pro mě soukromá věc.

2010-10-30T20:53:00.002+02:00

Podzimní listí.
Dnešní den byl krásně slunečný, odpoledne jsme byli chvíli na zahradě. Standa stříhal odkvetlé keře a já hrabala listí. Až mi těch lístečků bylo líto - takové krásné barvy. Pár jsem si jich vzala domů a hrála jsem si s foťákem.

2010-10-23T12:03:00.002+02:00

Smajlíci v bábovce
V pondělí jsem pekla takovou rychlou bábovku a po rozkrojení jsem se fakt od srdce zasmála. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. :-)

Bohužel jsem nestihla ji dát na blog ten den a další dny jsem již neměla přístup k netu.

2010-10-17T21:50:00.002+02:00

V Podzámecké zahradě.
Procházka s mámou v Podzámce. Byla zima a fučel vítr, ale procházka to byla hezká. :-)

2010-10-17T21:17:00.004+02:00

Položeno, zastřiženo.
Tak takhle se to začalo rýsovat v pátek. Starý koberec jsme smotali a vynesli, tu postýlku nakonec taky, rozložili nový koberec a pak už jen čekali na neděli...

Dneska nám přišel pomoct táta s pokládkou a zastřižením koberce a odpoledne Standa sestavil ještě dvoupatrovku. Teď už chybí jen matrace do postele a povlíknout peřinky.

2010-10-14T10:27:00.002+02:00

Ťap ťap.
Bude prý krutá zima, tak ať je nám teplo. :-)

2010-10-08T18:59:00.001+02:00

Další vymoženost do domácnosti.
No chápejte - přece abychom mohli dokumentovat toho našeho prcka, co k nám co nevidět přibude. :-)
Kamerka je krásná a taková roztomile malá - jako miminko. :-) Už blbnu... :-)

2010-10-06T12:22:00.002+02:00

Aby ti bylo více teplo...

2010-10-05T12:14:00.002+02:00

Knihovnička nejen na knihy.

Dneska jsme si sami vyrobili knihovnu do pokojíku. Dokonce i já jsem pomáhala a byla jsem důležitým pomocníkem... :-)
No povedlo se nám to krásně a jsme spokojení.

2010-10-02T14:58:00.001+02:00

10. výročí Zlínského kraje
No dneska jsme toho měli opravdu hodně. Dopoledne byl v Muzeu Kroměřížska volný vstup do expozic, tak jsme se byli se Standou podívat a trochu se kulturně vzdělat. A po obědě jsme vyrazili do Zlína. V jednadvacítce se konaly různé akce a přednášky. Svezli jsme se Baťovým výtahem:

Pro ty, co v tomto výtahu ještě nikdy nebyli - v tom výtahu je opravdu stůl a židle. Taky umyvadlo a skříňky. Prostě je to kancelář ve výtahu. :-)

V 16. patře je pak terasa, odkud je vidět Zlín jako na dlani.

A nakonec jsme se byli kouknout do obuvnického muzea.

2010-09-28T21:01:00.002+02:00

Z dovolené na dovolenou.
Tak dneska. Ode dneška jsem budoucí matka na mateřské. Oslavila jsem to dobrou snídaní hned ráno - ořechovou bábovkou a bílou kávou. :-) Uvařila jsem na oběd naše oblíbené jídlo - zapečené těstoviny a pak jsme se celý den jen tak povalovali a na večer jsme byli na návštěvě. Celý den bylo deštivo a chladno, ale potěšila mě jedna věc. Zjistila jsem, že stále obleču svou bundu a je tam ještě vůle. :-))

2010-09-25T18:09:00.000+02:00

Podzim v Květné zahradě.
Byla jsem s mámou na včelařské a zahrádkářské výstavě v Květné zahradě. Poobdivovali jsme různé plody různých zahrádkářů (jablka, rajčata, papriky), ochutnali skvělý jablečný mošt, nazdobili (a posléze i snědly) si perníček, vytvořili svíčku z včelího vosku a nakonec jsme se ještě šli projít do zahrady.

Detail jednoho kvítečka z palmového skleníku:

2010-09-25T17:33:00.000+02:00

3 modely...
...zatím bez modela.
Už se ti to chystá synu můj. :-)

2010-09-25T11:00:00.003+02:00

Pro vzpomínku.
Jak řekla jedna moje kámoška, abych měla vzpomínku, jak jsem byla mladá a krásná. :-)
O dvě fotečky se tady s váma podělím:

Mimochodem musím podotknout, že jsem byla se službami fotografky Kláry moc moc spokojená a vřele doporučuji všem stydlivkám, které se před foťákem necítí moc sebejistě. A samozřejmě i všem ostatním. :-)

2010-09-12T17:24:00.003+02:00

Vozítko.
Tak už ho máme. Tohle je budoucí taxi pro toho našeho raráška, který do mě momentálně buší pěstičkama zevnitř. :-)
Zatím se mi vozí naprosto bezvadně a jsem z něj nadšená. Zkoušela jsem ho vozit teda jenom po pokoji a prázdný. Panenku ani plyšáky jsem v něm nevozila. :-)

2010-09-04T12:51:00.000+02:00

Polešovice - rodinný srazík.
V pátek odpoledne jsme vyrazili na cestu do Polešovic. Je to hezká vinařská oblast a jak jsem se dočetla, s dávnou minulostí. Večer jsme si hezky pokecali s rodinou a ráno já a Standa jsme se prošli po okolí a vyfotili si pár foteček na památku.

Tohle je jedna ulička, kde je jeden sklep vedle druhého. Zrovna se tu chystali na vinařské slavnosti, takže uklízeli, zametali a čistili chodníčky od trávy. Trošku jsme zmokli, ale jinak vyšlo počasí dobře.

2010-09-02T12:57:00.003+02:00

Já jsem malej, ale šikovnej.
Mám radost. Povedlo si mi ušít si kojící polštář velikostně přesně podle mých představ. Dneska konečně dorazily do švadlenky polystyrenové kuličky, tak jsem ho mohla konečně dodělat.
Teda dalo to práci tam ty kuličky narvat (kuličky byly po celým obýváku he he), ale mám hotovo.

2010-09-01T18:48:00.002+02:00

Lucerny štěstí
V sobotu u nás na náměstí pouštěli lidé tyhle roztomilé lampiony štěstí. Původně jsem se tam chtěla jít taky podívat, ale v den konání jsem si to rozmyslela. Najednou jsem si uvědomila strach z davů a bála jsem se o bříško. Normálně bych nic takového neřešila, ale teď... Živě si pamatuju naši poslední návštěvu Prahy, kdy jsem v metru stála s rukama překříženýma bojovně před břichem a bedlivě sledovala pohyby lidí kolem mě. Je to zvláštní období strachu a radosti, nespavosti a únavy. :-) Fotila jsem tedy jen z okna. Přesto to byla ale krásná podívaná.

Ještě bych chtěla zaznamenat, že pokud tyhle lampiony plní i přání, tak bych jedno velké měla. A nepřeji si nic pouze pro sebe, ale spíše celkově pro naši rodinu. Od rána mě totiž trápí něco, co bohužel neovlivním a není v mým silách to změnit... Tedy, vyslovuji přání a prosím, aby bylo splněno.

2010-08-21T09:58:00.000+02:00

Letos v Luhačovicích
bylo hodně nového. Opravené vily, nové koupaliště v Pozlovicích a přibylo i nové občerstvení, kterého jsme hned využili a dali si oběd.

Chtěli jsme se projít lesem k Jezírku lásky, ale bylo to špatně značené a nenašli jsme ho. Taky se mnou teď někam chodit je dost odvaha... Tak jsme to vzdali a sešli jsme lesem rovnou k Ottovce a pak hezkou procházkou po kolonádě a pěší cestičkou do Pozlovic k autíku.
Cestou domů jsme nakoupili v Makru a večer grilovali párečky. Pozvali jsme mé rodiče a udělali jsme si tak hezký večer.
No a tady konečně mečíky z Kutrovic zahrádky:

2010-08-20T20:41:00.002+02:00

Tváří v tvář
Původně jsem chtěla nafotit více květů, ale už jich na zahrádce moc není. Zato plevel bych mohla fotit na tisíce snímků... Roste si jak naschvál.
Dneska jsme upravovali kousek zahrádky, ale Standa s dílem není ještě tak úplně spokojen, takže fotku zatím nedávám.

Něžný to květ:

Miluju tyhle maličký skalničky:

2010-08-19T20:32:00.000+02:00

Svátková.
Tak tuhle krásnou kytičku jsem dostala dneska od Standy k včerejšímu svátečku. Krááááásně voní, což mě u kupovaných překvapuje. :-)

Teď mě napadá - škoda, že jsem nevyfotila tu, co jsem dostala od našich o víkendu. Pro informaci - byli to tradičně mečíky. :-)

2010-08-15T21:53:00.002+02:00

Aktuálně z ložnice.
Ráno jsem se rozhodla, že konečně vybalím to nové saténové povlečení, které jsme si koupili v Praze a převleču peřiny. Vypadá super - ještě uvidíme, jak se v něm bude spát. :-) Celkem jsem se nadřela s napínacím prostěradlem. Když jsem ho měla už z poloviny natažené, zjistila jsem, že je v něm dírka. Tak jsem ho sundala a hned jsem dírku zašila na svém stroji (hi hi). Jako ono se to nezdá, ale lozit po tom lůžku a natahovat to prostěradlo z rohu do rohu a ze strany do strany s tím pupkem není zas taková brnkačka. Každopádně jak říká kámoška - bude hůř. :-)

2010-08-12T11:38:00.004+02:00

S našima na houbách.
Středa - den jako stvořený na houby. :-)
Vyjeli jsme brzy ráno, před námi cesta daleká (nevím zda můžu prozradit místo). Jezdívali jsme tu s našima na dovolený, takže jsme si i po cestě zavzpomínali, kam jsme chodili na jídlo a kde si pamatujeme jaký zážitek. No vážně moc hezký.
Zaparkovali jsme auto a s košíkama vyrazili do lesa. Táta se od nás oddělil a šel si na svá místečka a já s mamkou okupovala jednu část lesa. No ze začátku se mi potvůrky asi schovávaly, ale pak to byl jeden hříbek za druhým. Super relax.
Když jsme se zas sešli (taťka už neměl v tašce místo a koš se taky prohýbal), zajeli jsme si do námi ozkoušené hospůdky na oběd. No škoda, že jsem ty našich řízky nevyfotila. Ty byly přes půl talíře - nekecám. Já si dala halušky s brynzou a slaninou. No spokojenost s celým dnem.

Tak tady už mám očištěno a nakrájeno, připraveno k sušení. Byla jsem tak krááásně unavená, že jsem usnula hned a spala jsem celou noc.

2010-08-10T19:34:00.002+02:00

Trénink gaučingu.
Už úplně vidím, jak bude malej sedět vedle svého táty na gauči a budou čučet na telku. :-)))
Abych to uvedla na pravou míru - dneska jsme byli na nákupech ve Zlíně a v Tescu měli akci na bodýčka, tak jsem 2 koupila. Jsou mírně větší, ale to neva - těch maličkých mám myslím dost a kdyby ne, můžou se kdykoli dokoupit.

2010-08-06T19:56:00.000+02:00

Švadlenka
Jdu se pochlubit svým novým šicím strojem. Když ze mě bude brzy ta maminka, tak ať teda se vším všudy. :-) Zatím se nacházím ve fázi navlékání nitě a prvních pár pokusů o zašití děravých ponožek mám taky za sebou. Moc mi to ještě nejde, tak se hodně vztekám a nadávám (neeee sprostě). Nakoupila jsem nitě, jehly, cívečky a jak budu mít víc klidu a času, tak se pustím do nějakého povlečení pro mimčo.

2010-07-24T15:05:00.001+02:00

Šumava
Od 18.7. jsme si se Standou užívali dovolené na Šumavě.
Neděle:
Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali a zašli jsme si na jídlo Protože bylo ještě brzo, šli jsme se projít do okolí. Nejdřív jsme šli po pěkné cestičce, ale pak jsme zahli do lesa a cesta se jaksi začala zužovat a zužovat, až nebyla. Standa šel na průzkum a řekl, že se to dá sejít, ale je to náročnější. No kdybych věděla co mě čeká, tak do toho lesa nejdu. :-) Nakonec jsem to ve zdraví přežila (samozřejmě mě Staňa pomáhal) a vrátili jsme se do kempu. Udělali jsme si čaj a ve společenské místnosti si ho vypili. Pak spáááát.
Pondělí:
Ráno po snídani venku jsme si pobalili a vyrazil na tůru. Nejdřív to byla pohodová cesta po rovince nebo z kopečka. A asi z půlky už do kopce. Nakonec jsme to spočítali asi na 15 ušlých km. Počasí bylo fajn. Ráno v lese trochu chladno, ale kolem poledne už bylo příjemně. Trasa: Antýgl - Čeňkova pila - Srní - Antýgl.
Úterý:
Nožky mě bolí, ale bojuju. Bříško v pořádku, tak jsme vyrazili na další tůru. Tentokrát trasa: Antýgl - Filipova Huť - Modrava - Tříjezerní slať - Antýgl. V kempu jsem potkala spolubydlícího z Brna (příjemná náhoda - čučela jsem jak puk).
Středa:
Dneska jsme jeli autíkem do obce Zátoň a odtud jsme šli pěšky na Boubínský prales a zpátky. Protože bylo ještě brzo na návrat do kempu, zajeli jsme ještě na Horskou Kvildu. Tam jsme nechali auto a zašli kousíček na Jezerní slatě. Pak jsme ještě mrkli na Hradlový most.
Čtvrtek:
Opět autem, tentokrát jsme zaparkovali na Modravě a pěšky šli na Březník. Celkově 15 km v nohách. Večery trávíme denně v podstatě stejné. Po návratu z tůry hygiena + praní nezbytného, pak jídlo (nudle různých příchutí) a pak večer u čajíku si čteme nebo studujeme mapu.
Pátek:
Ráno jsme si trochu přivstali, protože jsme museli vyklidit pokoj do 9 hodin. Naházeli jsme věci do auta a vyjeli. Cestou jsme se stavili na zámku Hluboká nad Vltavou (moje přání) a na exkurzi do elektrárny Temelín (Standovo přání).

2010-07-08T00:15:00.000+02:00

Marmoška.
Tak jako minulý rok, tak i letos máme hooodně rybízu. Myslím, že jediná možnost, jak ho u nás zpracovat je marmeláda. No tak jsem se do ní tedy pustila. Musím se pochválit, že letos jsem byla asi o něco šikovnější. Kuchyň totiž nebyla tak moc zaprskaná a ani jednou mi šťáva nepřetekla z hrnce :-). Jsem prostě dobráááá.

Jeden sáček kuliček jsem si teda nechala v mražáku do koláčů. No vzhledem k tomu, že máme ještě 2 marmelády z loňska, tak teda nevím, kdo to bude jíst. :-)

2010-07-06T10:05:00.003+02:00

Z jihu...
Na prodloužený víkend jsme si zajeli až na samý jih ČR. Mezi Valticema a Lednicí se nachází autocamp Apollo a to byl cíl naší cesty. Ubytovali jsme se jen na jednu noc s tím, že uvidíme jaké bude dál počasí a jak se budu cítit (v těhu je to přece jenom trochu jiné než za normálního stavu). Bylo hoooorko, komáři štípali jak blbí, ale mě se tam líbilo.

Po postavení stanu jsme se šli občerstvit a vyrazili jsme na procházku do Lednického parku.

Navečer jsme se vrátili, zašli si opět na nějaké to jídlo a pitivo a pak do sprchy. Po takové večerní hygieně jsme už jen seděli u stanu a popíjeli čajík.
Na druhý den jsme pobalili stan a vyrazili do Valtic. Tam jsme to pochodili, na oběd jsme se stavili na pizzu, zajeli si do Mikulova, tam jsme to (jak jinak) taky pochodili. No a pak už celkem znaveni se přibližovali k domovu.
Sice krátká, ale hezká dovolenka. Dneska prší, takže nám to vyšlo skvěle. :-)

2010-06-29T19:59:00.000+02:00

Tak jsme za půlkou.
Dnes jsme si udělali opět výlet do Brna. Tentokrát na velký ultrazvuk a zase jsme po 2 měsících viděli naše miminko. Nejdřív nás mimi zkoušelo, protože se na nás otočilo zádíčkama. Ale hned si to zas rozmyslelo a pěkně s námi spolupracovalo. Všechno v pořádku, všechno na svém místě. :-) Po vyšetření jsme pospíchali za kámoškou, ta mi půjčila nějaké těhotenské oblečení, za což jsem nesmírně ráda, protože už jsem chytala mírně nervy, že nemám v čem chodit. Prošli jsme se městem, vyšlápli si po schodech do věže Petrova a nakonec pokoupili nějaké věci v Ikei a Olympii. Já jsem si koupila šaty, ty se mi teď v těch vedrech náramně hodí.
Pohled z věže:

Miminko už je velké, tak se na fotečku nevešlo celé:

2010-06-25T10:21:00.000+02:00

Smontováno.
V týdnu nám přišla objednaná komoda (na skříně ještě čekáme). Staňa se do ní hned pustil a sestavil ji. Ještě mi na ni udělá pultík a přebalovák bude na světě. :-)

2010-06-22T20:16:00.002+02:00

Kurz
Dneska jsem byla na první lekci těhotenského kurzu. Probírali jsme výbavičku, co koupit, co nekupovat, co je zbytečné a co se naopak hodí. Paní nám ukazovala jak zabalit miminko do peřinky, na co se zaměřit při výběru kočárku a postýlky, no prostě jsme toho probrali za hodinu a půl docela dost. Jo a taky jsme si i trochu zacvičili.
Je to bezva a moc zajímavé. Chodím tam i se svojí kámoškou z dětství. Asi tomu chtěl osud, že jsme těhotné zároveň s rozdílem jen jednoho týdne. Bezva. Jsem moc ráda.
Jo a informace pro všechny, co se ptají jestli už víme co čekáme: ještě to nevíme. Snad se nám miminko ukáže příští úterý. To jedeme na velký UTZ do Brna. :-)

2010-06-12T19:57:00.001+02:00

Víkendový srazík
byl fajn, ale krátkýýýýý. Broňo - příště. ;-) Ubytování fajn, příroda kolem náááádherná. V pátek po příjezdu jsme si dali krátkou procházku po okolí a v osm večeři. Pak jsme kecali na pokoji. Odpadla jsem po půl jedné. Ráno jsme si ještě v plném počtu dali venku kafíčko, čaj a Vineu s překvapením. Pak proběhla mávačka odjíždějícím. No a v celkovém počtu 4 ks jsme si vyšli na výšlap k Vřesové studánce a ještě kousek dál. Na zpáteční cestě jsme se ještě prošli po Karlově Studánce (to jsou samý studánky co?). No a pak domů. Večer se strhla docela bouřka, ale dusno bylo pořád hrozný.

2010-06-10T21:51:00.004+02:00

Miluju růže.

Místo toho, abych se balila na víkend do Jeseníků, tak si tady hraju s fotkama. Včera jsem si fotila růžičky ze zahrádky, co jsem si natrhala do vázy.

No ale už jdu vážně balit.

2010-06-06T20:21:00.003+02:00

Matička Praha
V pátek jsme si vyjeli na víkendový výlet do Prahy. Po příjezdu jsme toho moc sice nepochodili, ale stihli jsme návštěvu u Standovy sestřenice s manželem. Mají dvoutýdenního chlapečka, tak jsem si ho hned poňuchala a pochovala. Takovej maluškej drobeček to je...
V sobotu jsme vyrazili brázdit ulice a kolem nás zrovna projížděl královský průvod z Prahy na Karlštejn.

Podívali jsme se na Pražský hrad, prošli jsme si zahrady Pražského hradu a pak pokračovali do města. Svezli jsme se historickou tramvají přes centrum města až na Výstaviště a odtud pokračovali dál. Já už přesně nevím to přesné pořadí kde jsme byli. Bylo toho dost a mám v tom trochu guláš.

V neděli po poledni jsme měli naplánovaný odjezd, ale dopoledne jsme stihli ještě zajet do Dejvic. Tam je býv. hotel Internacional (z filmu Šakalí léta), dnes se jmenuje Crowne Plaza. Standovi tyhle historické stavby nemohou uniknout. :-)

Byl to fajn výlet. Akorát teda ty dálnice... Cesta domů byla šílená. Chudák miminko - muselo být úplně vytřepaný.

2010-06-03T20:51:00.001+02:00

Petr.
Je to trochu zvláštní, ale pozoruji to už déle. Lidé si tak nějak neuvědomují osobnost člověka, dokud ho neztratí. Písničky Petra Muka jsem si vždycky ráda poslechla, ale nikdy je cíleně nevyhledávala. Po zprávě o jeho smrti jsem se hodně otřásla (už jen proto, že má dvouletou dceru). Dneska měl pohřeb a rozloučení s rodinou a kolegy. Dnes na Óčku hrají od osmi hodin večer jednu jeho písničku za druhou. Poslouchám to a běhá mi mráz po zádech. Prostě mě teď ty písničky oslovují jinak, tak nějak hlouběji. To samé jsem pozorovala i před rokem, když zemřel Michael Jackson. Michaelovy písničky se mi líbily od malička, ale po jeho smrti - to se prostě nedá srovnat. Zněly jinak, procítěněji...

2010-05-30T20:48:00.003+02:00

Deštivé odpoledne na balkoně.
Ráno jsme pracovali a uklízeli v dětském pokojíčku a po obědě sledovali formule. Venku začalo hodně pršet, tak jsme si šli "užívat" hromy blesky na balkon pod pergolu.

Za deště:

Po dešti:

2010-05-28T21:02:00.001+02:00

Kope...
Včera před spaním mě náš mrňousek poprvé znatelně šťouchnul. :-) No jsem zvědavá, kolik srandy si s ním užiju v bříšku.

2010-05-23T18:09:00.003+02:00

Olivový
Konečně jsme se trochu hnuli z místa a přes víkend vymalovali v dětském pokojíku. Barvu jsme vybrali neutrální pro obě pohlaví (růžový ani modrý pokoj jsme stejně nechtěli), tak snad se bude mimískovi líbit. :-) Standa maloval, já jsem míchala barvu a ředila vodou (jak důležitá práce...) a posléze drhla lišty v rozích a čistila zastříkaný radiátor. Až při téhle činnosti mě napadlo, že jsme to mohli něčím překrýt, abych si ušetřila práci. No - příště. :-)

Teď už jen vyměnit koberec, nakoupit skříně, postýlku a jiné důležité vybavení. :-)

2010-05-19T10:11:00.008+02:00

Zvláštní to pocit

Již od včerejška jsem měla neuvěřitelnou chuť na bryndzové halušky.
Tak jsem si dneska nakoupila suroviny (to byla pálka - jsem čučela) a večer se do nich pustila. Musím teda ještě vychytat velikost, protože jsem to nabírala pouze lžičkou a měla jsem je zbytečně veliké. Koupím si na ně takový to děravý síto. :-) No jinak se mi myslím povedli. To jsem si zas dala do nosu. No a ze zbytku, co se mi už nechtělo "lžičkovat", jsem udělala bramboráky. No nepovedli se mi. A tady právě přichází ten zvláštní pocit. Jsem z toho smutná, protože halušky se povedli, ale bramboráky ne. Asi z toho plyne poučení pro příště: Nesnažit se o dva zázraky najednou.

2010-05-08T16:41:00.000+02:00

Svátková jarní kytička.
Standa, byť je muž, dostal od mé maminky k svátku (mimo jiné) tuhle hezkou kytičku.

Poslední dobou mám na blogu samé kytičky... To bude tím jarem. :-)